|
|
Masná užitkovost býků domácí populace skotu a jeho kříženců s masnými plemeny
JUNGVIRT, František
Chov skotu v České republice od roku 1990 zaznamenal výrazný pokles počtu chovaných kusů, avšak současně se zvýšila kvalita produktů, tj. mléka a masa. Situaci charakterizuje dobrá kvalita výrobků, avšak v porovnání s vyspělými zeměmi jejich nízká spotřeba na obyvatele za rok. Cílem diplomové práce bylo vyhodnotit výsledky výkrmnosti a jatečné hodnoty býků českého strakatého skotu a jejich kříženců s masnými plemeny. Do vyhodnocení bylo zařazeno celkem 245 býků kříženců s masnými plemeny Blonde d´Aquitaine (BA) 52 býků, Charolais (CH) 37 býků a Masný simentál (MS) 38 býků. Kontrolní skupinu tvořilo 118 býků českého strakatého skotu (CS). Nejvyšší porážkové hmotnosti dosáhli kříženci s plemeny MS a to 684,1 kg a Charolais, 656,0 kg. Obě skupiny měly i nejvyšší intenzitu růstu Charolais 1153 g resp. Blonde d´Aquitaine 1072 g. Tomu odpovídaly i nejvyšší hmotnosti jatečně upraveného těla, které činily u kříženců MS 380,4 kg a u Charolais 365 kg. Nejvyšší podíl masa vykázaly skupiny MS (78,9 %) a na stejné úrovni i skupina Charolais (78,7 %). Nejméně ledvinového loje bylo zjištěno u skupiny Blonde d´Aquitaine. Nejvyšší obsah dusíkatých látek (21,75 %) a zároveň nejnižší obsah intramuskulárního tuku (1,73 %) vykazovala skupina Blonde d´Aquitaine. Nejnižší obsah (19,39 %) dusíkatých látek a nejvyšší obsah intramuskulárního tuku byl prokázán u kontrolní skupiny českého strakatého skotu.
|
|
|
Vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce mléka
KOVÁŘOVÁ, Tereza
Tato práce je zaměřena na vyhodnocení růstových schopností českých červinek v podmínkách chovu bez tržní produkce skotu. Celé stádo českých červinek bylo pravidelně váženo. K těmto údajům byla přidána data z KUMP poskytnuta českým svazem chovatelů masného skotu. Ve statistickém zpracování byla data porovnána s růstovými schopnostmi masných plemen (hereford, masný simentál, charolais a limousin) chovaných v obdobných podmínkách. Dále byl odebrán vzorek krve od vybraných jedinců a zpracován biochemickými metodami. Ze statistického zpracování vyplynulo, že v hmotnosti ve věku 120 dní je statisticky významný rozdíl mezi českou červinkou a masným simentálem a charolais. Porovnáním hmotností ve 210 dnech a porovnáním přírůstků nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi žádnými plemeny. Čímž česká červinka projevila velmi dobré růstové schopnosti. Dále bylo zjištěno, že telata ze ZF JU si v průměru vedla lépe, co se týče přírůstků, než byl průměr celé populace již od roku 2010. Zdravotní stav stáda byl vyhodnocen jako dobrý, co se týče paznehtů a končetin vynikající. Z vyšetření krve se prokázala náchylnost ke stresu vzniklá manipulací se zvířaty a ustájením v zimovišti, jakožto v uzavřené stáji bez výběhu. Česká červinka se prokázala snadnými porody bez pomoci, které činily celých 99 % a dobrou úrovní reprodukce. Závěrem lze říci, že česká červinka je velmi vhodná pro extenzivní chov s celoročním pobytem venku a je schopna dosahovat srovnatelných přírůstků jako extenzivně chovaná masná plemena a pro produkci zástavového skotu je ideální.
|
|
|
Zhodnocení přírůstků a výšky v kříži býků masných plemen na vybrané odchovně plemenných býků
Přikrylová, Monika
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením přírůstků a výšky býků v kříži masných plemen na vybrané odchovně plemenných býků. Práce nejprve obsahuje stručné uvedení do dané problematiky a všeobecnou charakteristikou jednotlivých plemen. Dále je popsána intenzita růstu a faktory působící na růst býků. Podrobně je v další kapitole rozebrána výživa a doporučené množství krmiva. Závěr teoretické části se zabývá odchovnou plemenných býků a požadavky, které na ni klade Český svaz chovatelů masného skotu. V praktické části jsou nejprve spočítány přírůstky u býků masných plemen ve čtyřech obdobích. Důraz byl kladen především na posouzení přírůstků a růstu mezi plemennými býky na OPB. V rámci měření byly využity matematicko -- statistické výpočty, na jejichž základě byla posouzena variabilita a přírůstek mezi plemeny.
|
|
|
Chov České červinky v systému bez tržní produkce mléka
NABYTÁ, Michaela
Práce je zaměřena na porovnání ekonomiky ve vybraném chovu české červinky chované v systému bez tržní produkce mléka (ŠZP Haklovy Dvory) s jinými komerčními chovy plemen masného skotu (aberdeen angus, limousine). Srovnávány byly podniky s identickými a srovnatelnými podmínkami chovu přirozená plemenitba, využití systémového potenciálu pastvy, zařazení do kontroly užitkovosti, systém turnusového chovu telat, podobné oblasti s nadmořskou výškou, atd. U všech podniků je hlavním tržním produktem zástavový skot. Zpeněžení tohoto zástavového skotu závisí na dvou hlavních faktorech. Prvním faktorem je živá hmotnost zástavového skotu a druhým faktorem je aktuální výkupní cena za 1 kg živé hmotnosti. Bylo zjištěno, že telata plemene česká červinka dosáhla průměrného denního přírůstku 1 109 g a průměrné živé hmotnosti 240 kg (210 dní). Naproti tomu plemeno aberdeen angus dosáhlo 1 402 g (P 0,001) průměrného denního přírůstku a průměrné hmotnosti ve 210 dnech věku 308 kg (P 0,001). U plemene limousine byl dosažen průměrný denní přírůstek 1303 g (P 0,01) a průměrná hmotnost 301 kg (P 0,001). Průměrné ceny zástavového skotu byly u české červinky 50 Kč/kg, u plemene aberdeen angus 63 Kč/kg (AA1) a 68 Kč/kg (AA2) a u plemene limousine 73 Kč/kg (LI1), resp. 83 Kč/kg (LI2). Mezi výslednými cenami zástavového skotu byly zjištěny rozdíly a bylo provedeno zohlednění dotačním příspěvkem na jalovičku plemen česká červinka v hodnotě 4.000 Kč. Z tohoto propočtu vyplývá, že dorovnáním finančního rozdílu dotačním příspěvkem na jalovičku chovatel české červinky při prodeji zástavového skotu stále dosahuje, při srovnání s uvedenými masnými plemeny, horších ekonomických výsledků - průměrně o 4.145 Kč (aberdeen angus), resp. 6.401 Kč (plemeno limousine), což je zapříčiněno především nižšími denními přírůstky a nižší výkupní cenou.
|
|
| |
|
|
Ztráty při zrání a skladování hovězího masa
KOSTOHRYZOVÁ, Lenka
Diplomová práce je zaměřena na sestavení náhledu na problematiku v oblasti zrání hovězího masa, potřebné délce skladování, podmínky a hmotnostní ztráty, které během tohoto skladovacího období nastanou. V teoretické části jsou podrobněji zpracovány údaje o chemickém složení, intravitálních vlivech na jakost, postmortální vlivy a skladování hovězího masa, jak je popisuje literatura. Praktická část se zabývá hmotnostními ztrátami na jatečných půlkách během procesu zrání, podmínkami a potřebné délce při zrání masa. Jatečná zvířata byla masného charakteru, zejména plemena Charolay, Aberdeen Angus, Limousine a Galloway
|
host ::
RSS.